Elektromyografie
Elektromyografie (EMG) je elektrofyziologická metoda, která slouží především k diagnostice poruch periferních nervů, nervosvalového přenosu a příčně pruhovaného svalu. K jejímu provedení je potřeba specializovaný přístroj, elektromyograf, kterým stimulujeme periferní nerv a snímáme efekt této stimulace povrchovou nebo jehlovou elektrodou.
Elektromyograf je v současné době zařízení na bázi počítače, ke kterému je připojena EMG jednotka skládající se ze stimulátoru, předzesilovače a filtrů. Vstupní signál je z analogového převáděn na digitální, sledován na monitoru a současně hodnocen i zvukový ekvivalent pomocí reproduktoru. Získaná data jsou analyzována a zaznamenávána na pevný disk počítače.
Elektromyografii lze rozdělit na čtyři části:
- kondukční studie (neurografie)
- jehlová elektromyografie
- vyšetření nervosvalového přenosu
- speciální vyšetřovací techniky
Kondukční studie (neurografie) měří rychlost vedení a některé další parametry ve stimulovaném motorickém nebo senzitivním nervu. Při vyšetření stimulujme se periferní nerv v dobře přístupném místě a v jiném místě nervu nebo ve svalu (efektoru) snímáme příslušný akční potenciál, a to buď povrchovou, nebo jehlovou elektrodou. Obvykle je nerv stimulovaný povrchovou elektrodou malým elektrickým impulsem, který postupně navyšujeme do tzv. supramaximálmní intenzity. Stimulus vyvolává záškub ve svalu zásobeném stimulovaným nervem, který nazýváme jako „sumační svalový akční potenciál“, (angl. zkratka CMAP).
Stimulace je nebolestivá, ale může být někdy nepříjemná. Provádí se opakovaně v několika místech průběhu nervu s cílem zjistit místo jeho poškození.
Cílem vyšetření je porovnání rychlosti vedení v nervu či velikosti potenciálu ve svalu s věkovou normou. Abnormální hodnoty mohou potvrdit poškození vyšetřovaného nervu úrazem, chronickým tlakem, zánětem, metabolickou poruchou nebo toxickými látkami.
Jehlová elektromyografie registruje bioelektrické potenciály ze svalu pomocí jehlové elektrody. Umístění elektrody je prováděno vpichem velmi tenké jehly do svalu. Tato procedura je spojena s minimálním rizikem krvácení či infekce (používané jehly jsou sterilní, většinou jednorázové). Polohu jehly ve svalu je nutno několikrát změnit pro dosažení optimální pozice pro záznam akčních potenciálů jednotlivých motorických jednotek – tedy skupiny svalových vláken zásobených jedním nervovým vláknem, axonem. Vyšetřuje tzv. inzerční aktivita, tedy reakce svalu na vpich jehlové elektrody a dále spontánní aktivita, kdy snímáme jeho elektrickou aktivitu v klidovém režimu. Následně vyšetřujeme sval v postupně narůstající kontrakci až do maxima.
Patologické změny parametrů akčních potenciálů (např. trvání, amplituda, počet fází, přítomnost abnormální spontánní aktivity apod.) mohou svědčit pro poškození vyšetřovaného svalu při postižení zásobujícího nervu např. při postižení vláken nervových kořenů, pletení či periferních nervů nebo při postižení samotného svalu zánětem, poruchou metabolickou nebo navozenou toxickými látkami.
Vyšetření nervosvalového přenosu využívá techniky umožňující měřit změny velikosti elektrické odpovědi ve svalu při opakované stimulaci. Zde zkoumáme stav poměrně komplikovaného orgánu - nervosvalové ploténky, která zajišťuje přenos vzruchu z nervu na sval. Specifická změna odpovědi (amplitudy jednotlivých akčních potenciálů) po opakované stimulaci může napomoci při diagnostice a diferenciální diagnostice různých poruch nervosvalové ploténky nejčastěji spojené se subjektivním vjemem svalové únavnosti a slabosti například při myasthenia gravis. Opakovaná stimulace se provádí v klidovém režimu, dále bezprostředně po zátěži a s odstupem 1-2 minut po zátěži nejčastěji na horní končetině a krku.
V některých laboratořích se provádějí ještě speciální vyšetřovací techniky. Jednou z nich je tzv. „single fibre EMG“, tedy vyšetřením jednoho svalového vlákna speciální jehlou. Mohou tak být sledovány interakce jednotlivých svalových vláken téže motorické jednotky.
Jak se připravit k EMG vyšetření
Vyšetření EMG nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu. Jehlovou elektromyografii nelze provést u pacientů s poruchou krevní srážlivosti či užívajících antikoagulancia (Warfarin). U pacientů s kardiostimulátorem není možno stimulovat nervy v blízkosti kardiostimulátoru.
Pacient by se měl před vyšetřením umýt vodou a mýdlem, neměl by použít tělový krém či mléko, které znesnadňují stimulaci i snímání elektrických potenciálů.
Rychlost vedení periferním nervem významně ovlivňuje teplota, proto doporučujeme v zimním období přijít k vyšetření s časovým předstihem, který umožní ohřátí končetin nebo použít teplé rukavice a ponožky.
Vyšetření provádíme na přístroji Dantec Keypoint Focus
https://www.natus.com/index.cfm?page=products_1&crid=760
MUDr. Bohdan Křupka, PhD.